Mezi láskou a smrtí

21. května 2008 v 19:50 | Kašmatka |  Příběhy o lásce ... vlastní tvorba.
ONA
Sedí v pokoji, v ruce drží žiletku a přemýšlí nad tím, proč muselo to všechno takhle dopadnout. Miluje ho!! , pro něj je však jen kamarádkou. Chtěla by mu říct jak moc ho mÁ RÁDA, že jen pro něj žije, že jen pro něj tu JE!! .... ví, že by se jí vysmaál, Vždyt jsou nej přátelé. Už od dětství... Zná ji ale tak dobře....jako nikoho jiného, tak proč ji nemiluje?? Za každým proč dělá na zápěstí čárky ,,,,, Její srdce křičí, že chce za ním...nemůže. Určitě má jinou ..... však jeho máma říkala jí : že je poslední dobou jak zmámený, každý večer sedí a pozoruje hvězdy, nic a nikoho nevnímá .... píše zamilované básničky....,,Nevíš kdo by to mohl být?" zeptala se dívky ..... odpověděla, že neví.... a se slzami na tváři utíkala domů. Proč ji tak ubližuje?? Vždyt ona ho tolik miluje!!! Čáry na zápěstí jsou stále hlubší a silnější .... stejně jako láska k němu. Krev dopadá na její krásně bílé šaty,,,,, umírá .... náhle někdo otevře venkovní dveře ..... je to máma, volající : ,,Anničko, jsi doma? Máš tu návštěvu, přišel Petr" Když se dívka neozývá ... pošle máma petra, aby ji našel.....když ji najde,,,,strnulostí nemůže se hnout....
ON
Sedí na posteli v rukou drží fotku z dětství ... je na ní on a jeho láska. Chtěl by jí říct, jak moc ji miluje...ale co když ho odmítne?? Rozpadne se jejich tak dobré přtelstvi? Ptá se sám sebe. Ne musí to udělat, miluje ji tak jako nikoho jiného v životě nemiloval..... miluje ji od chvíle kdy ji pprvé spatřil stát, u té modré škodovky.... jako malou holku s culíkama. Položí fotku na stůl a z hrníčku vytáhne malý stříbrný klíček pomocí něho odemkne skřínku, schovanou pod postelí, Vytáhne z něj malinkatou lesklou krabičku...s červenou mašlí. Vrátí skřínku pod postel...podívá se na fotku.... a odcházíí,. Stojí před jejím domem, plně odhodlaný to udělat.....něco mu však říká, aby to nedělal??? Posadí se přede dveře, netuší, že právě za nimi, jeho láska umírá .... sedí, a vzpomíná, na to jak byli štastní, když byli malí...když si hrávali v parčíku u toho velkého obchodního domu....jeho myšlenky náhle přeruší Anniččina máma,....,,Co tu sedíš, Peťo? Proč nejdeš nahoru za Anničkou? Víš, že můžeš dovnitř" ptá se máma. Petr jen sklopí oči...když se Anna neozývá, hledá ji po domě. Najednou ji spatří, ležet v pokoji....zmáčenou od krve, a s žiletkou v ruce. Do očí se mu vlijí slzy .... v šoku upustí krabičku na zem. Vypadne z ní malý...stříbrný kroužek.... Přišel, aby se ji omluvil, aby jí řekl jak moc ji miluje....a navléknout ji tenhle prstýnek.... s vyrytým napísem : Petr a Anna forever. Už nikdy ji to neřekne, ta představa ho děsí....skloněný nad jejím tělem..pláče,.,, jeho slzy dopadají na její tak studné ruce.Stále slyší její krásný pronikavý hlas. Má si to klást za vinu?? Nemůže tam zůstat ,,,,jen pohled na její krásnou tvář mu trhá srdce. Odchází.... na místo, kde s Anničkou mluvil naposledy, Vzpomíná, na její chůzi, tvář...krásu. smích, smích, krásný smích..který měla jen ona. Tak moc by ji chtěl říct, jak ji miluje....tak moc by ji chtěl ještě jednou spatřit. Tak moc...že sejde dolů ke strmému srázu....tam poprvé řekl Anničce, jak moc mu na ní záleží, objal ji a své přátelství stvrdili krví...KRVÍ?!! Už zase myslí na to, jak leží na podlaze.....v kaluži krve, JEJÍ KRVE!! Ne, takhle to nemůže nechat....musí vědět, proč odešla a nechala ho tam!! Vždyt byla tak štatsná....nebo nebyla? Jak jsem to nemohl poznat?, Její nejlepší přítel, jediný člověk, který ji tak dobře zná?! ptá se sám sebe. Pomalu jde dopředu.... a s výkřikem jejího jména padá ze srázu. Netuší, že se již nikdy nevrátí...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Diddushka♥ Diddushka♥ | 25. července 2008 v 18:05 | Reagovat

Tak toje mrtě smutný :o/ ale povedl se ti

2 kača kača | E-mail | 10. května 2009 v 17:33 | Reagovat

krásnýýýýý...moc....

3 ooo ooo | 9. srpna 2009 v 13:30 | Reagovat

krásny =(

4 .. .. | 2. ledna 2010 v 21:32 | Reagovat

moc se mi to libi mas talent

5 NELA NELA | 26. května 2010 v 19:04 | Reagovat

Ahoj, je to moc hezké

6 láskavšechmužů láskavšechmužů | 25. srpna 2010 v 17:12 | Reagovat

fakt nádherný :)

7 kráskacool kráskacool | 20. listopadu 2010 v 0:09 | Reagovat

je to mos smutný ale zároven nádherný příběh...................

8 Anit Anit | E-mail | Web | 4. května 2011 v 18:32 | Reagovat

Bože to je tak krásný! a smutný :(

9 ... ... | 22. září 2012 v 2:31 | Reagovat

To je kravina.

10 vendy vendy | E-mail | 22. ledna 2013 v 18:18 | Reagovat

Je to opravdu moc hezký,ale zároveň smutný

11 Werča Werča | 25. února 2013 v 11:20 | Reagovat

On a ona se milovali ale oba si mysleli že ho(ji) ten druhý (druhá) nemiluje . Krásný a dojemný a i pravdivý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama